ZÁKLADY BADMINTONOVÉHO TRÉNINKU

V tomto článku se dozvíte, na co se zaměřit v badmintonovém tréninku s ohledem na typ zatížení a požadavky kladené na hráče.

Beneš se v tréninku zaměřuje na rozvoj pohybových schopností, které badmintonista potřebuje při podávání výkonu. Nejdůležitější pohybové schopnosti, které má trenér u svých svěřenců rozvíjet, jsou z kondičních schopností rychlostní síla, vytrvalost, z hybridních rychlost a z koordinačních obratnost. Nesmíme opomíjet ani psychologickou přípravu. Základem je přizpůsobit trénink všem předpokládaným vnějším i vnitřním podmínkám celé soutěže a vychovat hráče tak, aby se dovedl aktivně vyrovnávat se všemi změnami prostředí.

Při zaměření se na výše zmíněné pohybové schopnosti se jedná především o rozvoj neoxidativního alaktátového způsobu krytí (ATP-CP systém), resp. zvýšení zásob adenosintrifosfátu a Kkeatinfosfátu (ATP a CP). Posilovací trénink je zaměřen na rozvoj výbušné síly dolních končetin (cvičení se švihadly, foot-work) a svalů předloktí (švihání raketou, namotávání závaží, mačkání gumových kroužků, posilování pomocí speciální posilovací pomůcky Powerballu). Stabilizační trénink, kterým vyrovnáváme jednostranné přetěžování, se zaměřuje na rozvoj a udržení svalstva trupu a je potřeba pro stabilitu ve výpadu, výskocích a dopadech.

Tréninkem také zlepšujeme reaktivitu i rozsah periferního vidění. Koordinaci rozvíjíme už u hráčů dětských věkových kategorií (Bernaciková, 2010).

Jednou z nejdůležitějších složek tréninku je bezpochyby technika pohybu a následných úderů a její pohotové a taktické využití ve hře. Badmintonový trénink se zásadně liší napříč kontinenty. Pokud se zaměříme na evropské velmoci sportu s opeřeným míčkem, za které považujeme Dánsko, Německo a Anglii, tak zjistíme, že především Dánové jsou vynikajícími techniky. Mají pravděpodobně nejpropracovanější metodiku z celého světa.

Dánský trenér P. Mouritsen (personal communication, December 9, 2012) v našem rozhovoru uvedl, že malým dětem začínajícím s badmintonem vštěpují správné návyky držení rakety a pohybu po kurtu nenásilnou formou. V žádném případě po dětech nechtějí nějaké výjimečné fyzické výkony. Po zvládnutí techniky v mládežnických kategoriích se zaměří na rozvoj pohybových schopností až v období puberty, čímž doženou a často i předčí hráče ostatních zemí. Je tomu tak, jelikož mají kvalitní základ v technice a s přidáním potřebné dávky výbušné síly, rychlostní vytrvalosti z těchto hráčů vyrůstají nejlepší hráči Evropy. Někteří z nich se dovedou prosadit i ve velké konkurenci asijských hráčů badmintonu.

Ale co víme ze zkušeností českých hráčů, kteří měli možnost trénovat v dánských centrech, tak Dáni opomíjejí doplňkové sporty a vytrvalostní aktivity o nízké intenzitě jako vhodný prostředek aktivní regenerace.

Naopak asijské velmoci se zaměřují na dril, který musí hráči absolvovat dlouhé hodiny denně od útlého věku v tréninkových centrech. Mnohočetná opakování a velké dávky kondičního tréninku považují asijští trenéři za hlavní prostředek ke zvyšování výkonnosti. Českým hráčům zpravidla tento model nevyhovuje a hledají jiné alternativy příprav, nejčastěji v Dánsku.

Tomáš Voves

Zpět do sekce ČLÁNKY.