KRYOTERAPIE

08.09.2014

Kryoterapie se začala uplatňovat ve zdravotnictví v druhé polovině minulého století. Kolébkou kryoterapie je Japonsko. V Evropě se začala léčba chladem využívat nejdříve v Německu a v Polsku. V posledních 10 letech je celotělová kryoterapie zaváděna i v České republice.

Celotělová chladová terapie (CChT) je pasivní fyzikální krátkodobá terapie se systémovým účinkem, při které se zpravidla používá účinná teplota v rozmezí od -100°C do -150°C. Princip tohoto stimulačního efektu lze pojmout do schématu: "Podnět → reakce → adaptace". CChT se používá k terapeutickým účelům, k účelům zvyšujícím a optimalizujícím výkonnost sportovců, v rehabilitaci a jako součást lázeňských procedur.

Určení indikace vstupu do kryokomory a vyloučení kontraindikací stanoví lékař. Aktuální TK před terapií nesmí překročit 160/100 mm Hg. V kryokomoře se doporučuje pomalý pohyb v kruhu. Délka expozice je zpravidla 2 - 3 minuty, k optimalizaci výkonu u sportovců umožňujeme až 4 minuty. Počet expozic u jednotlivých onemocnění stanovujeme podle druhu, závažnosti a stádia onemocnění. V jednom ošetřovacím cyklu by počet expozic neměl být nižší než 10. U sportovců určujeme počet expozic individuálně (Forýtková a Hrazdíra, 2012). 

V současné době je CChT metodou používanou ve stále větším měřítku, především v rehabilitačních centrech, v lázeňství, ve sportovní medicíně, ale i přímo při různých medicínských diagnozách jako léčebná metoda. Slouží pro ochlazování celého těla, tedy včetně hlavy. Výchozím bodem terapeutického, výkon stimulujícího, účinku je krátkodobé extrémní chladové dráždění nechráněného tělního povrchu. Ve velmi chladném prostředí tělesná teplota značně klesá, a proto rozdíl mezi tělesnou teplotou a teplotou tělesného jádra (kterou okolní teplota neovlivňuje) je velký. Při vysoké okolní teplotě se zabraňuje přehřátí těla jeho transportem na periferii. Při velmi nízké okolní teplotě je transport tepla z tělního jádra omezen v zájmu udržení životně důležité stability teploty tělního jádra. Potvrzeno experimentálně: Při celotělové chladové terapii se teplota tělesného jádra nemění (Forýtková a Hrazdíra, 2012).

Indikace celotělové kryoterapie
1. Chronická zánětlivá revmatická onemocnění s hlavní manifestací na kloubech
(revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc).
2. Artrózy velkých a malých kloubů, polyartrózy.
3. Rehabilitace po operacích velkých kloubů a páteře, postoperativní otoky.
4. Vertebrogenní syndrom (diskopatie, lumbago, ischiadický syndrom, stavy před a
po operaci).
5. Tendopatie (tenisový loket, zánět Achillovy šlachy, bolesti paty).
6. Chronické bolestivé stavy, primární bolesti hlavy.
7. Fibromyalgie.
8. Porucha regulace svalového tonu - spasticita, dětská mozková obrna, svalové
přepětí, ztuhnutí.
9. Tupé trauma kloubů a svalů.
10. Roztroušená skleróza.
11. 11. Lupenka s nebo bez kloubních projevů.
12. Atopická dermatitida, neurodermatitida.
13. Astma bronchiale, spastická bronchitida, alergická rhinitida.
14. Svalový únavový syndrom.
15. Poruchy rovnováhy, svalové koordinace.
16. Poruchy centrální aktivity (centrální únavový syndrom, tzv. syndrom vyhoření,
depresivní a úzkostné stavy, bolestivě podmíněné chronické poruchy spánku).
17. Všeobecně psychofyzické stavy snížené výkonnosti
18. Poruchy imunity vyvolané extrémními svalovými nároky, popř.stresově
podmíněné funkční poruchy imunitního systému.
19. Primární hypotonické poruchy oběhového systému.
20. Celulitida (Kaznowská, 2009).

Určení indikace vstupu do kryokomory a vyloučení kontraindikací stanoví lékař. Aktuální TK před terapií nesmí překročit 160/100 mm Hg. V kryokomoře se doporučuje pomalý pohyb v kruhu. Délka expozice je zpravidla 2 - 3 minuty, k optimalizaci výkonu u sportovců umožňujeme až 4 minuty. Počet expozic u jednotlivých onemocnění stanovujeme podle druhu, závažnosti a stádia onemocnění. V jednom ošetřovacím cyklu by počet expozic neměl být nižší než 10. U sportovců určujeme počet expozic individuálně (Forýtková a Hrazdíra, 2012). 


Po ukončení aplikace dochází k rychlému oteplení a masivnímu, až čtyřnásobnému, prokrvení organismu. Toto překrvení zlepšuje metabolismus tkání, zvyšují se hladiny hormonů jako např. kortikosteroidů, adrenalinu, noradrenalinu, testosteronu, gonadotropinu, dochází k rychlejšímu hojení ran a zánětů. Podráždění chladových receptorů při CChT vede ke zvýšení výkonnosti imunitního systému. Přechodně se snižují hladiny glykémie, kyseliny močové, cholesterolu, triglyceridů a volných mastných kyselin. Výkonnost imunitního systému stoupá také zvyšováním počtu T˗lymfocytů. CChT vede ke zpomalování stárnoucích a degenerativních procesů, především ke zpomalení degenerace pojiva, normalizaci metabolických procesů, detoxikaci organismu, oddálení únavy, zrychlení regenerace po psychické i fyzické zátěži. Při následném cvičení dochází po páté minutě intenzivní zátěže k masivnímu prokrvení periferní oblasti těla. Zvýšeným průtokem krve se do buněk dostává jednak více kyslíku, jednak větší množství živin a minerálů, což vede ke zlepšení výkonnosti organismu. Výše uvedené účinky CChT přetrvávají i po 3 hodinách po terapii, rehabilitace tak může být prodloužena na celou tuto dobu, takže je intenzivnější než běžná léčba. Kryoterapie též umožňuje redukci protizánětlivých léků či analgetik (Růžičková, 2010).

Kryoterapii vyzkoušel i Petr Koukal a polarium teď využívá dokonce pravidelně (Rozhlas.cz).


Tomáš Voves

Zpět do sekce ČLÁNKY. 


© Tomáš Voves
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!