ASPIRACE VE SPORTU

Aspirační úrovní rozumíme sportovcovo subjektivní očekávání výkonu na základě předchozí zkušenosti. Dosavadní výzkum prokázal, že sportovní aspirace jsou ovlivněny především posledním výkonem v dané činnosti. Mladší hráči a muži mají obecně vyšší aspiraci než starší sportovci a ženy. Aspirace ovlivňuje konečný výsledek. Následný výkon převyšující předchozí aspiraci je prožíván jako úspěch, protože došlo ke splnění a překročení svého očekávání a naopak výkon nižší znamená frustraci. Úspěch další aspirace zvyšuje a frustrace zpravidla aspirační úroveň snižuje.

K charakteristice sportovních aspirací patří také to, že hráči své aspirace po úspěchu daleko ochotněji zvyšují, než po neúspěchu snižují. Přesným opakem jsou nesportovci, kteří mají obvykle nižší nároky na svůj výkon, a tím si vytváří rezervu výkonnosti a zvyšují šanci ke splnění svých cílů. Ukazuje se, že aspirace člověka odráží jeho kompetenci a motivaci v dané činnosti. Ve sportu mohou být vysoké a ve škole naopak nízké, nebo naopak.

Dynamiku sportovních aspirací můžeme vyjádřit posloupností procentuálních poměrů. Předchozí výkon považujeme za 100 % a zaznamenáváme odchylku přes nebo pod 100. Řetěz po sobě jdoucích úspěchů vytvoří vysoké aspirace a tím vzniká předpoklad frustrace. Odolnost vůči frustraci se nazývá frustrační tolerance.

Hodně nebezpečná je z tohoto hlediska situace u primadon nebo u dlouhodobě úspěšných dorostenců, kteří přecházejí do vyšší věkové kategorie s vyrovnanější konkurencí. Tam mohou po frustraci vznikat problémy s motivací. Často má takový sportovec tendenci rezignovat k další sportovní činnosti.

Sportovní aspirace hráčů je ovlivnitelná v důsledku vnějšího působení například zpětnou vazbou trenéra a výběru sparingpartnerů v tréninku.

Tomáš Voves

Zpět do sekce ČLÁNKY.