Předstartovní stavy

10/10/2016


Foto: Thestar.com
     Sportovní soutěž je zpravidla veřejným vystoupením, předchází jí napětí z očekávání. Obecně jde o příznaky trémy, známé i z jiných oblastní života. Emočí průběh záleží na důležitosti závodu a na osobnosti sportovce. Předstartvní stav se váže k nadcházejícímu závodu. Hlavním příznakem jsou obavy o výledek, napětí z očekávání a předstartovní úzkost. O okolnostech závodu badmintonista často přemýšlí a obsahově je typická tzv. tvorba negativních hypotéz. To znamená, že sportovec má tendenci všechny informace o nadcházejícím závodě, o soupeřích apod. interpretovat jako pro sebe negativní a spojovat s nimi problematičnost svého vystoupení. Objevuje se i tendence hledat zdůvodnění pro evenuální neúspěch předem, a to třeba z důvodu tréninkového manka, nedávno překonané choroby, problematických okolností přípravy.

 

Množství úzkostných myšlenek s přibližujícím se závodem stoupá. Jak se start přibližuje, objevují se postupně psychofyziologické příznaky, které mohou být velmi pestré, jako třeba zadýchávání a pocení bez příčiny, sucho v ústech, žaludeční obtíže, nechutenství, nespavst, časté močení, někdy i stolice, svalová ztuhlost, tachykardie, zvláště typické je pocení dlaní. 

U některých významných závodů, spojených s aklimatizací předem, může narůstající "spirála" předstartovního stavu způsobovat problémy. Například OH u protinožců, kde je třeba být alespoň týden předem  v tom týdnu už se moc netrénuje, je více volného času než obvykle. 

Zvláštní povahu mají předstartovní stavy v rizikových sportovních disciplínách. Napětí z očekávání zde má povahu strachu z nezdařeného pokusu, který má většinou charakter režimu, ze kterého není snadné "vystoupit". Jedná se především o skoky, lety, proplouvání nebo také sjezdy. Z hlediska teorie stresu jde o mobilizaci organismu v souvislosti s poplachovou reakcí. Emočně to souvisí s výzvou úkolu, na který se sportovec chystá a který má zvláštní povahu přitažlivosti, kombinované se strachem.

Z hlediska typologie předstartovních stavů se mluví o předstartovní horečce a předstartovní apatii. Horečka je častější, je spojená s neklidem, "zimničními stavy", třesem a nervozitou. Apatie se naopak projevuje jako lhostejnost rezignace předem, pasivita a poraženectví. Někdy se mohou dokonce tyto protichůdné stavy střídat u jednoho hráče. 

Předstartovní stavy gradují těsně před zahájením soutěže, přiznivě na ně působí rozcvičení a někdy může jejich vliv rušivě poznamenat počátek sportovího vystouvení. Jejich negativní vliv se projevuje především nechutenstvím nebo i nespavostí před soutěží. 

Sportovní psycholog nebo týmový kouč by měl diagnostikovat, o který typ předstartovního stavu se u konkrétního hráče jedná, a tak ho "naladit" na nadcházející výkon. Bez regulace těchto stavů může být poražen i dobře připravený hráč s veškerými papírovými předpoklady na vítězství v zápase.

 

Tomáš Voves

media+420 725 891 077