Výkonová motivace

06/03/2014

Ve sportovní psychologii představuje dominantní oblast zkoumání výkonová motivace, kterou chápeme jako potřebu člověka dosahovat úspěchů v různých druzích činností (Tod, 2012).

Podle Vaňka (1984) tvoří základ výkonové motivace dvě vzájemně nezávislé potřeby, dosáhnout úspěchu a vyhnout se neúspěchu.
 

1) Potřeba dosáhnout úspěchu

se charakterizuje potřebou překonávat překážky, uplatňovat své schopnosti, snažit se vykonat něco obtížného tak rychle a dobře, jak je to jen možné. Lidé s odlišnou úrovní výkonové motivace volí různě obtížné úlohy. Je-li u sportovce velká potřeba úspěšného výkonu, jsou zvoleny středně obtížné úlohy (výzva, reálná možnost zvládnutí). Lidé s nízkou úrovní výkonové motivace volí buď velmi snadné úkoly (vždy je zvládnou), případně mimořádně obtížné úkoly (když je nezvládnou, nic se neděje, protože s tím každý počítal, ale když je zvládnou, vypadají jako hvězdy). 


Foto: Badmintonweb.cz
    Lidé s vysokou úrovní VM jsou soutěživí, jde jim o individuální mistrovství, brilantní výkon. Nechtějí ovládat druhé lidi, chtějí dokázat sobě i ostatním, že jsou v určité oblasti vynikající nebo nejlepší ze všech. Výkonová motivace se utváří v raném dětství. Rodiče povzbuzují své děti ke zvládání obtížných úkolů, oceňování výkonů, podporují vytrvalost a hledání cest k dosažení obtížných cílů. Děti přebírají potřebu vysoké výkonové motivace od svých rodičů. Lidé s velkou potřebou úspěchu v dětství porovnávali své potřeby s potřebami rodičů. V dospělosti však soutěží s vlastními standardy excelentní výkonnosti, které určují, kdy podali subjektivně excelentní výkon a kdy nikoli.


2) Potřeba vyhnout se neúspěchu

Někteří lidé, kteří se bojí selhání, se výkonovým situacím vyhýbají. „Kdo nic nedělá, ten nic nepokazí.“ Jinou cestou, jak se vyhnout neúspěchu, je udělat všechno možné, abychom úkol dobře zvládli. Mnozí lidé tedy tvrdě pracují nikoli proto, aby dosáhli úspěchu, ale proto, aby se vyhnuli selhání, tedy odhalení své, často domnělé, neschopnosti a slabosti. Sportovci se silnější motivací dosáhnout úspěchu než vyhnout se selhání budou nejvíce motivováni v situaci padesátiprocentního rizika, tj. při značné nejistotě výsledku.

Naopak hráči s velmi silnou potřebou vyhnout se neúspěchu budou v případě negativní motivace vybírat činnosti buď velmi lehké, nebo naopak velmi těžké. 

Podle Slepičky (2006) se potvrdila hypotéza, že u sportovců, zejména v individuálních disciplínách, je potřeba velkého výkonu vyšší než u běžné populace. Potřeba velkého výkonu je zárukou relativně stabilní motivační struktury, takže u těchto jedinců neklesá zájem o sport. Zdroje výkonové motivace jsou ve faktorech ontogenetického vývoje, dále souvisejí se sociální rolí a situačními vlivy. Sociologické studie realizované v USA naznačují větší výkonovou motivaci u prvorozených dětí. 

    
Foto: Pepa Rubáš (Czechbadminton.cz) 

 

Tyto dvě základní potřeby popisuje více autorů. Plháková (2007) ještě přidává třetí potřebu, kterou je potřeba vyhnout se úspěchu. Nadprůměrný žák ve třídě průměrných se může stát „černou ovcí“ a ocitnout se na periferii společenského dění, takže se záměrně začne vyhýbat úspěchu. Totéž platí i v oblasti sportu.

 

Tomáš Voves

 

Zpět do sekce ČLÁNKY.

media+420 725 891 077